Nemocenská po výpovědi: Na co máte nárok a jak ji získat

Nárok na nemocenskou po skončení pracovního poměru

Když dojde k ukončení pracovního poměru, mnoho zaměstnanců se ocitá v nejistotě ohledně svých nároků na nemocenské dávky. Je důležité vědět, že nárok na nemocenskou může trvat i po skončení zaměstnání, pokud jsou splněny určité podmínky. Základním předpokladem je existence tzv. ochranné lhůty, která činí 7 kalendářních dnů od skončení pojištění, tedy od ukončení pracovního poměru. V některých případech může být tato lhůta i delší, zejména pokud pojištění trvalo kratší dobu než 7 kalendářních dnů, pak ochranná lhůta činí pouze tolik dnů, kolik trvalo poslední pojištění.

Pokud onemocníte v průběhu ochranné lhůty, máte nárok na nemocenské dávky stejně, jako kdybyste byli stále zaměstnaní. To znamená, že první dva týdny pracovní neschopnosti už nejsou hrazeny zaměstnavatelem formou náhrady mzdy, ale rovnou dostáváte nemocenské dávky od České správy sociálního zabezpečení. Výše nemocenského se vypočítává z průměrného výdělku za předchozích 12 kalendářních měsíců před vznikem pracovní neschopnosti.

Je třeba zdůraznit, že ochranná lhůta se vztahuje pouze na nemoc nebo úraz, nikoli na ošetřování člena rodiny. Také je důležité vědět, že pokud pracovní poměr skončil z důvodu porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem nebo jej ukončil zaměstnanec sám bez vážného důvodu, ochranná lhůta se neuplatní.

V případě těhotenství platí speciální pravidla - ochranná lhůta činí tolik kalendářních dnů, kolik trvalo poslední pojištění, maximálně však 180 kalendářních dnů. To poskytuje těhotným ženám výrazně delší ochranu pro případ vzniku pracovní neschopnosti po skončení zaměstnání.

Pro uplatnění nároku na nemocenské v ochranné lhůtě je nezbytné doložit všechny potřebné dokumenty včetně potvrzení o ukončení pracovního poměru a rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti od lékaře. Tyto dokumenty je nutné předložit příslušné okresní správě sociálního zabezpečení, která následně rozhodne o přiznání dávek.

Zaměstnanci by si měli být vědomi toho, že během pobírání nemocenských dávek v ochranné lhůtě nemohou vykonávat výdělečnou činnost. Porušení tohoto pravidla může vést k odebrání dávek a případným sankcím. Současně je důležité dodržovat léčebný režim stanovený lékařem, protože i v době ochranné lhůty může být provedena kontrola dodržování režimu práce neschopného pojištěnce.

Po uplynutí ochranné lhůty již není možné čerpat nemocenské dávky z titulu předchozího zaměstnání. V takovém případě je vhodné se registrovat na úřadu práce, který může poskytnout podporu v nezaměstnanosti, případně si zajistit nové zaměstnání nebo se přihlásit k dobrovolnému nemocenskému pojištění jako osoba samostatně výdělečně činná.

Délka ochranné lhůty pro čerpání nemocenské

Po skončení pracovního poměru má zaměstnanec nárok na tzv. ochrannou lhůtu pro čerpání nemocenské. Tato lhůta představuje období, během kterého může bývalý zaměstnanec stále čerpat nemocenské dávky, i když už není v pracovním poměru. Základní délka ochranné lhůty činí 7 kalendářních dnů od data ukončení pracovního poměru. To znamená, že pokud v této době onemocníte a lékař vám vystaví pracovní neschopenku, máte nárok na nemocenské dávky, jako byste byli stále zaměstnaní.

V některých specifických případech může být ochranná lhůta i delší. U žen, jejichž pracovní poměr skončil v době těhotenství, činí ochranná lhůta pro nemocenské celých 180 kalendářních dnů. Toto prodloužené období poskytuje větší ochranu těhotným ženám, které se ocitnou bez zaměstnání. Je však důležité poznamenat, že těhotenství musí být prokázáno v době skončení pracovního poměru.

Ochranná lhůta se však může i zkrátit. Pokud poslední pracovní poměr trval kratší dobu než 7 kalendářních dnů, ochranná lhůta se zkracuje na tolik dnů, kolik trval pracovní poměr. Například při dvoudenním pracovním poměru bude ochranná lhůta trvat pouze dva dny. Ochranná lhůta také zaniká vznikem nového pojištění, tedy nástupem do nového zaměstnání.

Je třeba si uvědomit, že ochranná lhůta se vztahuje pouze na nemocenské pojištění, nikoli na další sociální dávky. Pokud během ochranné lhůty onemocníte, musíte splnit stejné podmínky jako běžný pojištěnec - tedy především nechat si vystavit pracovní neschopenku od lékaře. Výše nemocenského se vypočítává z příjmů z předchozího zaměstnání, konkrétně z vyměřovacího základu za rozhodné období.

V případě souběhu více ochranných lhůt, například při ukončení více pracovních poměrů současně, se tyto lhůty nepřekrývají ani nesčítají. Platí vždy ta ochranná lhůta, která je pro pojištěnce nejvýhodnější. Důležité je také vědět, že ochranná lhůta se nevztahuje na případy, kdy byl pracovní poměr ukončen ze strany zaměstnance bez vážného důvodu nebo při okamžitém zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.

Pro uplatnění nároku na nemocenské v ochranné lhůtě je nutné doložit ukončení pracovního poměru a potvrzení o příjmech od bývalého zaměstnavatele. Tyto dokumenty jsou nezbytné pro správné stanovení výše nemocenských dávek. Okresní správa sociálního zabezpečení pak posoudí nárok na dávky a stanoví jejich výši podle platných předpisů. V případě nejasností je vhodné konzultovat situaci přímo s příslušnou okresní správou sociálního zabezpečení, která poskytne přesné informace vzhledem ke konkrétní situaci žadatele.

Výše nemocenské dávky při ukončení zaměstnání

Při ukončení pracovního poměru je důležité vědět, jak bude vypočítána nemocenská dávka. Výše nemocenské dávky se stanovuje z průměrného denního příjmu za rozhodné období, kterým je zpravidla 12 kalendářních měsíců před vznikem dočasné pracovní neschopnosti. Tento výpočet zůstává stejný i v případě, že zaměstnanec ukončil pracovní poměr a onemocněl během ochranné lhůty.

V prvních 14 dnech nemoci zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy, pokud je zaměstnanec stále v pracovním poměru. Jestliže však pracovní poměr již skončil a nemoc nastala během ochranné lhůty, nemocenskou vyplácí od prvního dne Česká správa sociálního zabezpečení. Ochranná lhůta trvá 7 kalendářních dnů od ukončení zaměstnání, přičemž u žen, které ukončily zaměstnání v době těhotenství, činí ochranná lhůta až 180 dnů.

Samotná výše nemocenské dávky se vypočítává z redukovaného denního vyměřovacího základu. První redukční hranice činí 60 % z částky do první redukční hranice, z částky mezi první a druhou redukční hranicí se počítá 30 % a z částky mezi druhou a třetí redukční hranicí se započítává 10 %. Částka nad třetí redukční hranicí se nezohledňuje vůbec. Pro rok 2024 jsou stanoveny redukční hranice následovně: první redukční hranice činí 1421 Kč, druhá 2132 Kč a třetí 4264 Kč.

Výše nemocenské dávky se také liší podle délky trvání pracovní neschopnosti. Od 15. do 30. dne pracovní neschopnosti činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. do 60. dne se zvyšuje na 66 % a od 61. dne činí 72 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Tyto procentní sazby platí i pro nemocenskou vyplácenou během ochranné lhůty po skončení zaměstnání.

Je důležité si uvědomit, že pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr dohodou nebo dostane výpověď a následně onemocní během ochranné lhůty, nemá to vliv na výši nemocenské dávky. Způsob ukončení pracovního poměru nemá na výši dávky žádný vliv. Rozhodující je pouze výše příjmů v rozhodném období a délka trvání pracovní neschopnosti.

V případě dlouhodobé pracovní neschopnosti, která přesahuje ochrannou lhůtu, má pojištěnec nárok na nemocenskou dávku až do konce dočasné pracovní neschopnosti nebo do uplynutí podpůrčí doby, která činí maximálně 380 kalendářních dnů. Pro získání nároku na nemocenskou během ochranné lhůty musí být splněna podmínka účasti na nemocenském pojištění alespoň po dobu 3 měsíců před skončením zaměstnání. Tato podmínka neplatí v případě pracovního úrazu nebo nemoci z povolání.

Podmínky pro získání nemocenské po výpovědi

Nárok na nemocenské dávky po ukončení pracovního poměru není automatický a je třeba splnit několik důležitých podmínek. Základním předpokladem je účast na nemocenském pojištění v době vzniku pracovní neschopnosti. Pokud zaměstnanec dostane výpověď, jeho nemocenské pojištění trvá až do skončení pracovního poměru. Po skončení zaměstnání pak existuje takzvaná ochranná lhůta, která činí 7 kalendářních dnů. Během této doby má bývalý zaměstnanec stále nárok na nemocenské dávky, pokud v této době onemocní.

V případě, že pracovní poměr trval kratší dobu než 7 kalendářních dnů, ochranná lhůta se zkracuje na počet dnů, po které toto pojištění trvalo. Zvláštní podmínky platí pro těhotné ženy, u kterých je ochranná lhůta prodloužena na 180 dnů. Pokud však žena ukončí zaměstnání v průběhu těhotenství, ochranná lhůta neskončí dříve než za 180 dnů od začátku těhotenství.

Pro získání nemocenské po výpovědi je také nezbytné, aby pracovní neschopnost byla řádně potvrzena lékařem. Lékař musí vystavit příslušné dokumenty, především rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Toto potvrzení je nutné doručit bývalému zaměstnavateli, pokud pracovní neschopnost vznikla ještě v době trvání pracovního poměru, nebo přímo okresní správě sociálního zabezpečení, pokud vznikla až v ochranné lhůtě.

Důležitým faktorem je také délka pracovní neschopnosti. Nemocenské dávky se vyplácejí od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti. Prvních 14 dní je hrazeno náhradou mzdy od zaměstnavatele, pokud pracovní neschopnost vznikla ještě během pracovního poměru. V případě vzniku pracovní neschopnosti až v ochranné lhůtě se nemocenské vyplácí od prvního dne.

Výše nemocenského se vypočítává z průměrného výdělku za předchozích 12 kalendářních měsíců. Pro první měsíc činí 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu, od 31. dne se zvyšuje na 66 % a od 61. dne na 72 %. Je důležité si uvědomit, že pokud člověk po skončení pracovního poměru nastoupí do nového zaměstnání nebo začne podnikat, ochranná lhůta z předchozího pojištění končí.

Nárok na nemocenské může být také ovlivněn způsobem ukončení pracovního poměru. Pokud byl pracovní poměr ukončen ze strany zaměstnavatele z důvodu porušení pracovních povinností zvlášť hrubým způsobem, může to mít vliv na posouzení nároku na dávky. Stejně tak je třeba vzít v úvahu, že pokud zaměstnanec ukončí pracovní poměr dohodou nebo vlastní výpovědí, nemá to vliv na nárok na nemocenské během ochranné lhůty, pokud jsou splněny ostatní zákonné podmínky.

Povinnosti zaměstnance při čerpání nemocenské

Zaměstnanec má během čerpání nemocenské několik zásadních povinností, které musí důsledně dodržovat, a to i v případě, že se nachází ve výpovědní době. Primární povinností je dodržování léčebného režimu, který stanovil ošetřující lékař. Tento režim zahrnuje především dodržování stanovených vycházek a přítomnost na adrese uvedené v rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti během období, kdy vycházky povoleny nejsou.

V případě, že zaměstnanec obdržel výpověď a následně nastoupil na nemocenskou, musí si být vědom, že jeho povinnosti zůstávají stejné jako u běžné pracovní neschopnosti. Zaměstnavatel má právo kontrolovat dodržování léčebného režimu i během výpovědní doby, a případné porušení může vést k postihu včetně možného krácení nebo odnětí nemocenských dávek.

Další klíčovou povinností je včasné informování zaměstnavatele o vzniku pracovní neschopnosti. Zaměstnanec musí neprodleně, nejpozději do tří pracovních dnů, doručit zaměstnavateli potvrzení o pracovní neschopnosti. V době elektronické neschopenky je tato povinnost zjednodušena, nicméně zaměstnanec by měl vždy aktivně komunikovat se zaměstnavatelem o svém zdravotním stavu a předpokládané době trvání pracovní neschopnosti.

Zaměstnanec musí také dbát na to, aby svým jednáním neprodlužoval dobu léčení. To znamená, že by měl dodržovat všechna doporučení lékaře, užívat předepsané léky a absolvovat nařízená vyšetření. V případě zlepšení zdravotního stavu je povinen neprodleně nastoupit zpět do práce, a to i když se nachází ve výpovědní době. Pokud by zaměstnanec uměle prodlužoval pracovní neschopnost s cílem vyhnout se práci během výpovědní doby, dopouští se protiprávního jednání.

Velmi důležitou povinností je také pravidelná komunikace s ošetřujícím lékařem a dodržování termínů kontrolních vyšetření. Zaměstnanec nesmí bez souhlasu lékaře opustit území České republiky, a pokud by potřeboval vycestovat například kvůli léčení v zahraničí, musí to předem projednat jak s lékařem, tak s příslušnou správou sociálního zabezpečení.

V neposlední řadě je zaměstnanec povinen umožnit kontrolu dodržování léčebného režimu. To znamená, že musí být zastižitelný na uvedené adrese a spolupracovat při případné kontrole. Kontrolu mohou provádět jak pověření pracovníci zaměstnavatele, tak pracovníci správy sociálního zabezpečení. Odmítnutí kontroly nebo maření jejího průběhu může vést k sankčnímu postihu včetně možného rozvázání pracovního poměru, a to i během probíhající pracovní neschopnosti.

Zaměstnanec by si měl být vědom, že čerpání nemocenské během výpovědní doby je jeho zákonným právem, ale zároveň s sebou nese řadu povinností, jejichž porušení může mít závažné důsledky. Proto je důležité k této situaci přistupovat zodpovědně a dodržovat všechna stanovená pravidla.

Nemocenská po výpovědi je vaše právo, které vám nikdo nemůže vzít. I když končíte v práci, na nemocenskou máte nárok jako každý jiný občan České republiky.

Magdaléna Hošková

Doklady potřebné pro vyřízení nemocenské

Pro vyřízení nemocenské po ukončení pracovního poměru je třeba shromáždit několik důležitých dokumentů. Základním dokumentem je rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti, které vystaví ošetřující lékař. Tento dokument obsahuje několik průpisových listů, přičemž jeden z nich je určen pro zaměstnavatele a druhý pro OSSZ (Okresní správu sociálního zabezpečení). Je nezbytné, aby pacient tento dokument získal v den, kdy jeho pracovní neschopnost skutečně začíná.

Parametr	Nemocenská po výpovědi	Nemocenská v pracovním poměru
Nárok první 3 dny	0 % z vyměřovacího základu	0 % z vyměřovacího základu
Nárok 4.-14. den	60 % z redukovaného vyměřovacího základu	60 % z redukovaného vyměřovacího základu
Nárok od 15. dne	60 % z redukovaného vyměřovacího základu	60 % z redukovaného vyměřovacího základu
Vyplácí	ČSSZ	Zaměstnavatel (do 14. dne), poté ČSSZ
Ochranná lhůta	7 kalendářních dnů	Není stanovena

Další nezbytnou součástí dokumentace je zápočtový list od posledního zaměstnavatele, který dokládá ukončení pracovního poměru. Tento dokument musí obsahovat přesné informace o době trvání pracovního poměru, způsobu jeho ukončení a výši příjmů za posledních 12 kalendářních měsíců. Zaměstnavatel je povinen tento dokument vydat v den ukončení pracovního poměru nebo nejpozději do 15 dnů od požádání.

K žádosti je také nutné přiložit potvrzení o výši příjmu za rozhodné období, které obvykle zahrnuje posledních 12 kalendářních měsíců před vznikem pracovní neschopnosti. Toto potvrzení vystavuje bývalý zaměstnavatel a musí obsahovat detailní rozpis hrubých měsíčních příjmů, včetně případných odměn a bonusů.

V případě, že nemocenská navazuje bezprostředně na ukončení pracovního poměru, je třeba doložit také doklad o způsobu ukončení pracovního poměru. Může se jednat o výpověď, dohodu o ukončení pracovního poměru nebo okamžité zrušení pracovního poměru. Tento dokument je důležitý pro posouzení nároku na nemocenské dávky v ochranné lhůtě, která činí 7 kalendářních dnů od skončení zaměstnání.

Pokud žadatel v předchozích 12 měsících pracoval u více zaměstnavatelů, je nutné doložit potvrzení o příjmech od všech těchto zaměstnavatelů. Důležité je také předložit doklad o své bankovní identitě, tedy číslo účtu, na který mají být nemocenské dávky zasílány. Tento údaj musí být potvrzen bankou nebo lze předložit kopii smlouvy o vedení účtu.

V některých specifických případech mohou být vyžadovány i další dokumenty, například potvrzení o studiu u studentů, kteří byli současně zaměstnáni, nebo potvrzení o vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání z úřadu práce. Všechny dokumenty musí být předloženy v originále nebo jako úředně ověřené kopie.

Je důležité zmínit, že všechny dokumenty musí být řádně vyplněné, čitelné a nesmí obsahovat přeškrtané nebo přepisované údaje. V případě jakýchkoliv nejasností nebo chyb v dokumentech může OSSZ požádat o jejich doplnění nebo opravu, což může celý proces vyřízení nemocenské prodloužit. Proto je vhodné všechny dokumenty před podáním důkladně zkontrolovat a případné nejasnosti konzultovat přímo s pracovníky OSSZ.

Způsob výplaty nemocenské po ukončení práce

Při ukončení pracovního poměru se mnoho zaměstnanců potýká s otázkou, jakým způsobem jim bude vyplácena nemocenská dávka. Nemocenské dávky jsou po skončení zaměstnání vypláceny přímo okresní správou sociálního zabezpečení (OSSZ), a to na základě tzv. ochranné lhůty, která trvá 7 kalendářních dnů od ukončení pracovního poměru. V této době má bývalý zaměstnanec stále nárok na nemocenské dávky, pokud onemocní.

Pokud pracovní neschopnost vznikla ještě v době trvání pracovního poměru a přesahuje do období po jeho skončení, nemocenské dávky budou nadále vypláceny stejným způsobem. OSSZ v takovém případě převezme výplatu dávek automaticky po skončení pracovního poměru. Zaměstnavatel má povinnost informovat OSSZ o ukončení pracovního poměru a předat veškerou potřebnou dokumentaci.

Pro zajištění bezproblémové výplaty nemocenských dávek je nutné, aby bývalý zaměstnanec poskytl OSSZ své aktuální bankovní spojení nebo adresu pro zasílání poštovních poukázek. Výplata nemocenské může být realizována dvěma způsoby - převodem na bankovní účet nebo poštovní poukázkou na adresu příjemce. Doporučuje se zvolit převod na bankovní účet, který je rychlejší a bezpečnější.

V případě, že pracovní neschopnost vznikne až po skončení zaměstnání, ale stále v ochranné lhůtě, je třeba postupovat následovně. Nemocný musí navštívit lékaře, který vystaví rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Toto rozhodnutí je nutné neprodleně doručit příslušné OSSZ, která na jeho základě zahájí výplatu nemocenských dávek. Je důležité poznamenat, že první tři dny pracovní neschopnosti jsou takzvané karenční dny, za které se nemocenská nevyplácí.

Výše nemocenské se vypočítává z průměrného výdělku za předchozích 12 kalendářních měsíců před vznikem pracovní neschopnosti. Od 15. dne pracovní neschopnosti činí výše dávky 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. Tento výpočet zůstává stejný i po ukončení pracovního poměru.

Je důležité si uvědomit, že pokud vznikne pracovní neschopnost až po uplynutí ochranné lhůty, nárok na nemocenské dávky již nevzniká. V takovém případě je možné se registrovat na úřadu práce a žádat o podporu v nezaměstnanosti, případně se přihlásit k dobrovolnému nemocenskému pojištění OSVČ, které zajistí nárok na dávky i v budoucnu.

Kontrolu dodržování léčebného režimu může v době po skončení pracovního poměru provádět pouze OSSZ, bývalý zaměstnavatel k tomu již není oprávněn. Nedodržení léčebného režimu může vést ke snížení nebo odnětí nemocenských dávek. Proto je důležité důsledně dodržovat pokyny lékaře a být k zastižení na uvedené adrese během kontrol.

Souběh nemocenské s podporou v nezaměstnanosti

V případě ukončení pracovního poměru se zaměstnanci často ocitají v situaci, kdy potřebují řešit souběh různých sociálních dávek. Nemocenská a podpora v nezaměstnanosti představují dvě různé dávky, které nelze pobírat současně. Pokud zaměstnanec onemocní ještě v průběhu výpovědní doby, má nárok na nemocenské dávky, které jsou vypláceny prostřednictvím České správy sociálního zabezpečení. Tato situace může pokračovat i po skončení pracovního poměru, přičemž nárok na nemocenskou trvá po celou dobu pracovní neschopnosti, maximálně však 380 kalendářních dnů.

Je důležité vědět, že v době pobírání nemocenských dávek není možné současně pobírat podporu v nezaměstnanosti. Pokud tedy člověk ukončí pracovní poměr a je v pracovní neschopnosti, musí nejprve vyčerpat nemocenskou. Teprve po ukončení pracovní neschopnosti se může zaregistrovat na Úřadu práce a požádat o podporu v nezaměstnanosti. Doba pobírání nemocenské se však započítává do tzv. podpůrčí doby pro výplatu podpory v nezaměstnanosti, která činí v závislosti na věku uchazeče 5 až 11 měsíců.

Pro získání nároku na podporu v nezaměstnanosti je nutné splnit základní podmínku důchodového pojištění, konkrétně odpracovat alespoň 12 měsíců v posledních dvou letech před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Do této doby se započítává i doba pobírání nemocenských dávek v době trvání zaměstnání. Výše podpory v nezaměstnanosti se pak vypočítává z průměrného měsíčního čistého výdělku z posledního zaměstnání.

V praxi to znamená, že pokud zaměstnanec dostane výpověď a během výpovědní doby onemocní, nejprve čerpá nemocenskou. Ta mu náleží i po skončení pracovního poměru, dokud trvá pracovní neschopnost. Nemocenské dávky činí od 15. dne pracovní neschopnosti 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu. První dva týdny pracovní neschopnosti v době trvání pracovního poměru proplácí náhradu mzdy zaměstnavatel.

Je třeba mít na paměti, že po ukončení pracovní neschopnosti má člověk pouze 3 pracovní dny na to, aby se zaregistroval na Úřadu práce. Pokud tak neučiní, přichází o možnost získat podporu v nezaměstnanosti za období od ukončení pracovní neschopnosti. Úřad práce pak posuzuje nárok na podporu v nezaměstnanosti od data skutečného zaevidování. Proto je důležité tuto lhůtu nepromeškat a zaregistrovat se co nejdříve po ukončení pracovní neschopnosti.

V případě, že člověk onemocní až v době, kdy je již evidován jako uchazeč o zaměstnání a pobírá podporu v nezaměstnanosti, výplata podpory se přeruší a po dobu pracovní neschopnosti bude pobírat nemocenské dávky. Po ukončení pracovní neschopnosti se obnoví výplata podpory v nezaměstnanosti, přičemž doba pobírání nemocenské se započítává do celkové podpůrčí doby pro podporu v nezaměstnanosti.

Kontroly dodržování léčebného režimu

Během pracovní neschopnosti po výpovědi má zaměstnavatel i Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) právo kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje stanovený léčebný režim. Kontroly mohou probíhat v prvních 14 dnech nemoci, kdy náhradu mzdy vyplácí zaměstnavatel, i v následujícím období, kdy nemocenské dávky poskytuje ČSSZ. Je důležité si uvědomit, že i když již pracovní poměr skončil, povinnost dodržovat léčebný režim trvá po celou dobu pracovní neschopnosti.

Kontroloři se zaměřují především na dodržování doby vycházek a přítomnost nemocného v místě pobytu uvedeném v rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Standardní doba vycházek je stanovena od 7 do 19 hodin, přičemž ošetřující lékař může tuto dobu upravit nebo vycházky zcela zakázat. Při kontrole musí být nemocný zastižen na uvedené adrese mimo povolenou dobu vycházek, případně musí být schopen doložit, že jeho nepřítomnost byla oprávněná (například návštěva lékaře).

V případě zjištění porušení léčebného režimu může být nemocenskému pojištěnci udělena sankce. Při závažném porušení může být nemocenské kráceno nebo dokonce odejmuto. Výše krácení se odvíjí od závažnosti porušení a může činit až 100 % nemocenského za dobu, po kterou bylo zjištěno porušení léčebného režimu. Je třeba mít na paměti, že opakované porušování léčebného režimu může vést k ukončení dočasné pracovní neschopnosti ze strany ošetřujícího lékaře.

Kontroly mohou být prováděny namátkově nebo na základě podnětu zaměstnavatele. Zaměstnavatel má právo dát podnět ke kontrole i v případě, že pracovní poměr již skončil, pokud se jedná o období prvních 14 dnů pracovní neschopnosti. Kontroloři ČSSZ jsou oprávněni provádět kontroly v kteroukoliv denní i noční dobu, a to i o víkendech a svátcích. Při kontrole se musí prokázat služebním průkazem a oprávněním ke kontrole.

Nemocný má právo požádat o změnu místa pobytu v době pracovní neschopnosti, musí však tuto změnu předem projednat s ošetřujícím lékařem a získat jeho souhlas. Následně je povinen tuto změnu oznámit zaměstnavateli a ČSSZ. Nedodržení této povinnosti může být považováno za porušení léčebného režimu. V případě plánovaného pobytu v zahraničí během pracovní neschopnosti je nutné získat předchozí souhlas ČSSZ, jinak může dojít ke ztrátě nároku na nemocenské dávky.

Je také důležité vědět, že kontrolor má právo požadovat prokázání totožnosti kontrolované osoby a může pořizovat fotodokumentaci související s prováděnou kontrolou. O provedené kontrole vždy sepíše záznam, který musí obsahovat všechny zjištěné skutečnosti. V případě nezastižení pojištěnce zanechá kontrolor na místě písemné oznámení o provedené kontrole.

Ukončení nemocenské a návrat do evidence

Po ukončení pracovní neschopnosti je třeba věnovat pozornost několika důležitým krokům, které zajistí hladký přechod zpět do evidence uchazečů o zaměstnání. Bezprostředně po ukončení nemocenské je nutné se osobně dostavit na pobočku Úřadu práce, a to nejpozději do tří pracovních dnů od data ukončení dočasné pracovní neschopnosti. Tato povinnost platí i v případě, že jste byli v pracovní neschopnosti během výpovědní doby nebo bezprostředně po skončení pracovního poměru.

Při návštěvě Úřadu práce je nezbytné předložit dokumentaci potvrzující ukončení pracovní neschopnosti. Klíčovým dokumentem je rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti od ošetřujícího lékaře. Tento dokument obsahuje přesné datum ukončení nemocenské a je zásadní pro správné navázání na předchozí evidenci na Úřadu práce. V případě, že jste pobírali nemocenské dávky, je vhodné mít s sebou také doklad o jejich vyplácení od České správy sociálního zabezpečení.

Je důležité si uvědomit, že pokud se na Úřad práce nedostavíte ve stanovené lhůtě, můžete být vyřazeni z evidence uchazečů o zaměstnání. Vyřazení z evidence může mít závažné důsledky, včetně ztráty nároku na podporu v nezaměstnanosti a povinnosti hradit si zdravotní pojištění samostatně. Proto je dodržení této třídenní lhůty naprosto zásadní.

V případě, že jste během nemocenské pobírali podporu v nezaměstnanosti, její vyplácení bylo po dobu nemocenské pozastaveno. Po návratu do evidence se vyplácení podpory obnoví, přičemž se doba nemocenské nezapočítává do podpůrčí doby pro výplatu podpory v nezaměstnanosti. To znamená, že o dny strávené v pracovní neschopnosti se prodlouží celková doba, po kterou máte nárok na podporu.

Při návratu do evidence je také důležité aktualizovat svou dokumentaci a informovat Úřad práce o případných změnách, které nastaly během vaší pracovní neschopnosti. Může se jednat například o změnu kontaktních údajů, zdravotního stavu nebo jiných skutečností, které mohou ovlivnit vaše možnosti při hledání zaměstnání.

Po návratu do evidence je třeba počítat s tím, že budete znovu aktivně zapojeni do procesu hledání zaměstnání. Úřad práce může požadovat vaši účast na různých aktivitách v rámci aktivní politiky zaměstnanosti, jako jsou rekvalifikační kurzy, pracovní poradenství nebo zprostředkování zaměstnání. Je proto vhodné být připraven na aktivní spolupráci a dodržování všech povinností, které z evidence na Úřadu práce vyplývají.

V neposlední řadě je důležité si uvědomit, že po ukončení nemocenské a návratu do evidence začínají znovu platit všechny povinnosti spojené s evidencí na Úřadu práce, včetně pravidelných návštěv ve stanovených termínech a aktivního hledání zaměstnání. Nedodržení těchto povinností může vést k sankcím nebo vyřazení z evidence.