Pracovní neschopnost 2023: Co se mění a na co máte nárok?

Podmínky pro nárok na pracovní neschopnost

Pracovní neschopnost představuje důležitou součást systému sociálního zabezpečení v České republice a v roce 2023 došlo k několika významným změnám v podmínkách jejího přiznání. Základním předpokladem pro nárok na pracovní neschopnost je účast na nemocenském pojištění, které je povinné pro zaměstnance a dobrovolné pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ).

Pro získání nároku na pracovní neschopnost musí být splněno několik klíčových podmínek. Především musí být pracovní neschopnost uznána ošetřujícím lékařem, který vystaví příslušné potvrzení. Lékař posuzuje zdravotní stav pacienta a určuje, zda jeho zdravotní stav skutečně neumožňuje vykonávat pracovní činnost. V roce 2023 je možné využít i elektronickou neschopenku (eNeschopenku), která značně zjednodušuje celý administrativní proces.

Zaměstnanec musí svému zaměstnavateli bezodkladně oznámit pracovní neschopnost a dodržovat stanovený léčebný režim. Součástí tohoto režimu je dodržování doby vycházek, které jsou standardně povoleny mezi 7. a 19. hodinou. Ošetřující lékař může rozsah vycházek upravit nebo je zcela zakázat, případně povolit individuální režim vycházek podle specifických potřeb pacienta.

V případě OSVČ je nutné, aby měly řádně zaplacené nemocenské pojištění minimálně po dobu tří měsíců před vznikem pracovní neschopnosti. Minimální měsíční platba nemocenského pojištění pro OSVČ v roce 2023 činí 147 Kč. Pokud OSVČ tuto podmínku nesplní, nemá nárok na výplatu nemocenského.

Důležitou podmínkou je také skutečnost, že pracovní neschopnost musí trvat déle než 14 kalendářních dnů. Během prvních 14 dnů pracovní neschopnosti vyplácí zaměstnavatel náhradu mzdy, přičemž první tři dny jsou takzvanou karenční dobou, kdy se náhrada mzdy neposkytuje. Od 15. dne pracovní neschopnosti přebírá výplatu dávek nemocenského pojištění příslušná okresní správa sociálního zabezpečení.

Pacient v pracovní neschopnosti musí dodržovat stanovený léčebný režim a být k zastižení na adrese uvedené v rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Nedodržení těchto podmínek může vést ke krácení nebo odnětí nemocenských dávek. Zaměstnavatel má právo kontrolovat dodržování léčebného režimu svého zaměstnance v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti, následně tuto kontrolu provádí ČSSZ.

Pro uznání pracovní neschopnosti je také nezbytné, aby pacient poskytoval součinnost při léčbě a rehabilitaci. To zahrnuje pravidelné návštěvy lékaře, dodržování předepsané medikace a dalších léčebných postupů. Odmítnutí vyšetření nebo nedodržování léčebného postupu může být důvodem k ukončení pracovní neschopnosti.

Výše nemocenské v roce 2023

Nemocenská dávka se v roce 2023 vypočítává z denního vyměřovacího základu, který vychází z průměrného příjmu zaměstnance za posledních 12 kalendářních měsíců před vznikem pracovní neschopnosti. První tři dny nemocenské nejsou propláceny vůbec, což je důležité si uvědomit při plánování svých finančních prostředků. Od čtvrtého do čtrnáctého dne pracovní neschopnosti vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel, a to ve výši 60 % redukovaného průměrného výdělku.

Od 15. dne pracovní neschopnosti přebírá výplatu nemocenské Česká správa sociálního zabezpečení. Výše dávky se pak počítá jako 60 % denního vyměřovacího základu od 15. do 30. dne trvání pracovní neschopnosti, 66 % od 31. do 60. dne trvání pracovní neschopnosti a 72 % od 61. dne trvání pracovní neschopnosti. Tento systém odstupňování má motivovat zaměstnance k co nejrychlejšímu návratu do práce, ale zároveň poskytuje vyšší podporu při dlouhodobější nemoci.

Pro rok 2023 byly stanoveny nové redukční hranice pro výpočet nemocenské. První redukční hranice činí 1 345 Kč, druhá redukční hranice je 2 017 Kč a třetí redukční hranice dosahuje 4 033 Kč. Z částky do první redukční hranice se započítává 90 %, z částky mezi první a druhou redukční hranicí se započítává 60 %, z částky mezi druhou a třetí redukční hranicí se započítává 30 % a k částce nad třetí redukční hranici se nepřihlíží.

Maximální možná výše nemocenské v roce 2023 činí 43 318 Kč za měsíc. Tato částka však připadá v úvahu pouze u zaměstnanců s nadprůměrnými příjmy a při dlouhodobé pracovní neschopnosti. Běžná výše nemocenské se obvykle pohybuje výrazně níže, přičemž průměrná nemocenská dosahuje zhruba 40 % běžného čistého příjmu.

Je důležité zmínit, že nemocenská podléhá určitým pravidlům a kontrolám. Zaměstnanec musí dodržovat léčebný režim stanovený lékařem a zdržovat se v místě pobytu uvedeném v rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Porušení těchto pravidel může vést ke krácení nebo dokonce odnětí nemocenské. Zaměstnavatel nebo ČSSZ mají právo provádět kontroly dodržování léčebného režimu.

V případě dlouhodobé pracovní neschopnosti přesahující 380 dní je nutné požádat o prodloužení výplaty nemocenské. Posudkový lékař ČSSZ v takovém případě posoudí zdravotní stav pojištěnce a rozhodne o dalším postupu. Maximální doba poskytování nemocenské může být až 380 dní od vzniku dočasné pracovní neschopnosti, ve výjimečných případech může být prodloužena až o dalších 350 dní.

Karenční doba a náhrada mzdy

V případě pracovní neschopnosti se zaměstnanec musí připravit na to, že první tři dny nemoci nedostane žádnou finanční náhradu. Toto období se nazývá karenční doba a bylo znovu zavedeno v červenci 2019. Během těchto prvních tří dnů pracovní neschopnosti tedy zaměstnanec nemá nárok na žádnou náhradu mzdy ani nemocenské dávky. Je to opatření, které má předcházet zneužívání systému nemocenského pojištění a krátkodobým účelovým absencím.

Od čtvrtého dne pracovní neschopnosti až do čtrnáctého dne vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel. Tato náhrada činí 60 % redukovaného průměrného výdělku. Výpočet se provádí z průměrného hodinového výdělku za předchozí kalendářní čtvrtletí, který se dále upravuje pomocí redukčních hranic. Pro rok 2023 jsou stanoveny následující redukční hranice: z částky do 235,38 Kč se počítá 90 %, z částky od 235,38 Kč do 352,98 Kč se započítává 60 %, z částky od 352,98 Kč do 705,96 Kč se započítává 30 % a k částce nad 705,96 Kč se nepřihlíží.

Od patnáctého dne pracovní neschopnosti přebírá vyplácení dávek Česká správa sociálního zabezpečení. Nemocenské dávky jsou vypláceny ve výši 60 % denního vyměřovacího základu. Tento základ se vypočítává z příjmů za posledních 12 kalendářních měsíců před vznikem pracovní neschopnosti. Je důležité poznamenat, že zaměstnavatel má právo kontrolovat, zda zaměstnanec dodržuje v době pracovní neschopnosti stanovený léčebný režim.

V některých případech může být karenční doba upravena kolektivní smlouvou nebo vnitřním předpisem zaměstnavatele. Některé firmy se rozhodly svým zaměstnancům poskytovat náhradu mzdy i během prvních tří dnů nemoci, což je nadstandardní benefit, který není zákonem vyžadován. Toto rozhodnutí je plně v kompetenci zaměstnavatele a může významně přispět k loajalitě zaměstnanců a jejich sociálnímu zabezpečení.

Pro zaměstnance je důležité vědět, že v době pracovní neschopnosti musí dodržovat stanovený léčebný režim a zdržovat se v místě pobytu uvedeném v rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Vycházky může povolit pouze ošetřující lékař, a to v konkrétně stanoveném rozsahu a době. Porušení těchto pravidel může vést ke krácení nebo dokonce odnětí nemocenských dávek. V závažných případech může být takové jednání důvodem k rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele.

Systém náhrady mzdy a nemocenských dávek je nastaven tak, aby poskytoval přiměřenou sociální ochranu zaměstnancům v době nemoci, ale zároveň motivoval k zodpovědnému přístupu k pracovní neschopnosti. Zaměstnanec by měl vždy pečlivě zvážit svůj zdravotní stav a nenechat se odradit karenční dobou od návštěvy lékaře v případě skutečných zdravotních problémů.

Povinnosti zaměstnance během pracovní neschopnosti

Během pracovní neschopnosti má zaměstnanec několik zásadních povinností, které musí dodržovat. Základním pravidlem je dodržování léčebného režimu, který stanoví ošetřující lékař. To zahrnuje především dodržování předepsané léčby, užívání předepsaných léků a absolvování všech doporučených procedur a kontrol.

Zaměstnanec musí především setrvávat v místě pobytu, které uvedl při vzniku pracovní neschopnosti. Pokud se potřebuje vzdálit z místa pobytu, je nutné předem požádat ošetřujícího lékaře o povolení. Lékař může stanovit vycházky, které jsou zpravidla povoleny v rozsahu maximálně 6 hodin denně v době od 7 do 19 hodin. Přesný čas vycházek musí být dodržován a zaměstnanec musí být v ostatní době k zastižení na uvedené adrese.

Velmi důležitou povinností je informování zaměstnavatele o vzniku pracovní neschopnosti bez zbytečného odkladu. V roce 2023 platí, že zaměstnanec musí o své pracovní neschopnosti informovat zaměstnavatele nejpozději do tří pracovních dnů od jejího vzniku. Současně je povinen doručit zaměstnavateli příslušnou část neschopenky, kterou vystaví lékař.

V průběhu pracovní neschopnosti nesmí zaměstnanec vykonávat žádnou výdělečnou činnost, která by mohla prodloužit jeho léčení nebo být v rozporu s léčebným režimem. To se týká jak hlavního pracovního poměru, tak případných vedlejších pracovních aktivit nebo podnikání. Porušení tohoto zákazu může vést k okamžitému ukončení pracovní neschopnosti a případně i k rozvázání pracovního poměru.

Zaměstnanec musí umožnit kontrolu dodržování léčebného režimu. Tuto kontrolu může provádět jak zaměstnavatel, tak příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. Kontrolující osoby mají právo navštívit zaměstnance v místě jeho pobytu a ověřit, zda dodržuje stanovený léčebný režim. Při kontrole je zaměstnanec povinen prokázat svou totožnost a předložit příslušné doklady o pracovní neschopnosti.

V případě plánované změny místa pobytu během pracovní neschopnosti (například při pobytu u příbuzných) musí zaměstnanec tuto změnu předem nahlásit jak svému ošetřujícímu lékaři, tak zaměstnavateli. Lékař musí se změnou pobytu souhlasit a zaznamenat ji do dokumentace. Nové místo pobytu musí být vhodné k léčení a nesmí negativně ovlivňovat průběh léčby.

Nedodržování stanovených povinností během pracovní neschopnosti může mít závažné důsledky. Může dojít ke krácení nebo odnětí nemocenských dávek, v krajním případě i k výpovědi z pracovního poměru. Proto je důležité všechny povinnosti důsledně dodržovat a v případě nejasností se obrátit na ošetřujícího lékaře nebo zaměstnavatele pro upřesnění konkrétních podmínek léčebného režimu.

Kontrola dodržování léčebného režimu

Zaměstnavatel i okresní správa sociálního zabezpečení mají právo kontrolovat, zda zaměstnanec během pracovní neschopnosti dodržuje stanovený léčebný režim. Kontrola může být provedena v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti zaměstnavatelem, který v tomto období vyplácí náhradu mzdy. Po uplynutí této doby přechází kontrolní pravomoc na OSSZ, která může provádět kontroly až do ukončení dočasné pracovní neschopnosti.

Parametr pracovní neschopnosti	2023
Náhrada mzdy první 3 dny	60% redukovaného průměrného výdělku
Náhrada mzdy 4.-14. den	60% redukovaného průměrného výdělku
Nemocenská od 15. dne	60% redukovaného denního vyměřovacího základu
První redukční hranice	1345 Kč
Druhá redukční hranice	2017 Kč
Třetí redukční hranice	4033 Kč
Maximální denní dávka	3769 Kč

Pacient musí být během stanovených kontrolních hodin zastižitelný v místě pobytu, které uvedl na neschopence. Kontrolní hodiny jsou stanoveny každý den včetně víkendů a svátků od 7:00 do 12:00 hodin a od 14:00 do 19:00 hodin. Vycházky může povolit pouze ošetřující lékař, který jejich rozsah a časové vymezení zaznamená do rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Pokud lékař vycházky nepovolí, musí být pacient k zastižení v místě pobytu po celou dobu pracovní neschopnosti.

Kontrolor se při návštěvě musí prokázat průkazem kontrolora nebo písemným pověřením. Pacient je povinen prokázat svou totožnost a předložit rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti. Kontrola může být provedena i opakovaně během jednoho dne. V případě, že kontrolor nezastihne pacienta v místě pobytu během kontrolních hodin, zanechá mu písemné oznámení o provedené kontrole s výzvou, aby své jednání vysvětlil.

Nedodržení léčebného režimu může mít závažné důsledky. Při zjištění porušení může zaměstnavatel snížit nebo neposkytnout náhradu mzdy, případně může být pracovní poměr ukončen pro zvlášť hrubé porušení povinností. OSSZ může v případě porušení léčebného režimu uložit pokutu až do výše 20 000 Kč nebo rozhodnout o krácení či odnětí nemocenského.

Existují však situace, kdy nepřítomnost v místě pobytu během kontrolních hodin není považována za porušení léčebného režimu. Jedná se například o návštěvu lékaře, lékárny nebo neodkladné ošetření. Pacient musí být schopen tyto skutečnosti věrohodně doložit, například potvrzením od lékaře nebo účtenkou z lékárny.

V roce 2023 se zvýšil důraz na elektronizaci systému kontrol pracovní neschopnosti. Kontroloři jsou vybaveni mobilními zařízeními, která umožňují okamžité zaznamenání výsledků kontroly do centrálního systému. To přispívá k efektivnějšímu odhalování případných porušení léčebného režimu a zrychlení následných administrativních procesů.

Je důležité si uvědomit, že dodržování léčebného režimu není jen formální povinností, ale především předpokladem pro úspěšné vyléčení. Pravidelný odpočinek a dodržování lékařských doporučení významně přispívají k rychlejšímu návratu do pracovního procesu. Proto by měl každý nemocný k této povinnosti přistupovat zodpovědně a s vědomím, že kontroly slouží především k ochraně systému nemocenského pojištění před zneužíváním.

Ukončení pracovní neschopnosti a návrat

Pracovní neschopnost může být ukončena pouze ošetřujícím lékařem, který ji původně vystavil, nebo jiným lékařem, který převzal léčbu. Lékař ukončí pracovní neschopnost ke dni, kdy zjistí, že zdravotní stav zaměstnance již umožňuje vykonávat původní práci. V některých případech může dojít k ukončení pracovní neschopnosti i v situaci, kdy není pacient zcela zdráv, ale jeho zdravotní stav mu umožňuje vykonávat dosavadní zaměstnání bez rizika zhoršení zdravotního stavu.

Při ukončení pracovní neschopnosti v roce 2023 musí lékař vyplnit příslušnou část neschopenky (díl III) a předat ji pacientovi. Zaměstnanec je povinen odevzdat tento doklad svému zaměstnavateli nejpozději v následující pracovní den po ukončení pracovní neschopnosti. Pokud tak neučiní, vystavuje se riziku postihu ze strany zaměstnavatele, případně i problémům s výplatou nemocenských dávek.

Návrat do zaměstnání po pracovní neschopnosti by měl být plynulý a přiměřený zdravotnímu stavu zaměstnance. Zaměstnavatel je povinen umožnit zaměstnanci návrat na původní pracovní pozici a zařadit ho k výkonu práce podle pracovní smlouvy. V případě, že zdravotní stav zaměstnance neumožňuje návrat na původní pozici, může lékař doporučit změnu pracovního zařazení nebo úpravu pracovních podmínek.

Je důležité zmínit, že v roce 2023 platí specifická pravidla pro případy, kdy zaměstnanec není schopen vykonávat dosavadní práci z důvodu dlouhodobého nepříznivého zdravotního stavu. V takovém případě může být pracovní neschopnost ukončena a zaměstnanec může požádat o invalidní důchod nebo být převeden na jinou vhodnou práci.

Zaměstnanec má po návratu do práce nárok na zařazení podle pracovní smlouvy. Pokud došlo během jeho nepřítomnosti k organizačním změnám, musí mu zaměstnavatel nabídnout práci odpovídající pracovní smlouvě. Jestliže takovou práci nemá, jedná se o překážku v práci na straně zaměstnavatele a zaměstnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

V souvislosti s návratem do zaměstnání je třeba pamatovat i na to, že zaměstnavatel nesmí zaměstnance nijak znevýhodňovat nebo postihovat za to, že byl v pracovní neschopnosti. Doba pracovní neschopnosti se započítává do odpracované doby pro účely dovolené, pokud trvala méně než 100 dnů v kalendářním roce.

Při návratu do zaměstnání může zaměstnanec požádat o postupné zvyšování pracovní zátěže, pokud to jeho zdravotní stav vyžaduje. Toto by mělo být podloženo doporučením ošetřujícího lékaře. Zaměstnavatel by měl takové žádosti vyhovět, pokud to provozní podmínky umožňují a nebrání tomu vážné důvody.

V případě, že se zdravotní stav zaměstnance po návratu do práce zhorší, má možnost požádat o novou pracovní neschopnost. Mezi ukončením jedné a začátkem druhé pracovní neschopnosti nemusí být žádná časová prodleva, pokud to zdravotní stav vyžaduje. Každá nová pracovní neschopnost je posuzována samostatně a začíná nové období pro výpočet nemocenských dávek.

eNeschopenka - elektronický systém hlášení

Od ledna 2020 byl v České republice zaveden systém elektronické neschopenky, který významně zjednodušil proces hlášení pracovní neschopnosti. eNeschopenka představuje komplexní elektronický systém, který propojuje lékaře, zaměstnavatele, Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ) a samotné pacienty. V roce 2023 tento systém nadále funguje a prošel několika vylepšeními pro ještě efektivnější komunikaci mezi všemi zúčastněnými stranami.

Lékař při vystavení pracovní neschopenky zadává veškeré údaje přímo do elektronického systému, který je okamžitě přenáší do databáze ČSSZ. Zaměstnavatel má přístup k informacím o pracovní neschopnosti svého zaměstnance prakticky ihned po jejím vystavení, což významně urychluje administrativní procesy. Systém automaticky generuje potřebné dokumenty a zajišťuje jejich distribuci všem relevantním stranám.

Pacient již nemusí osobně doručovat papírovou neschopenku zaměstnavateli, což je zvláště přínosné v případě akutních onemocnění nebo úrazů. Veškerá komunikace probíhá elektronicky, včetně případných změn v průběhu pracovní neschopnosti, jako je například změna pobytu během léčení nebo ukončení pracovní neschopnosti. Systém také automaticky hlídá termíny kontrol a upozorňuje na blížící se konec pracovní neschopnosti.

Pro přístup do systému eNeschopenky mohou zaměstnavatelé využívat několik různých kanálů. Nejčastěji se jedná o přístup přes webovou aplikaci ePortál ČSSZ, kde mohou sledovat aktuální stav pracovní neschopnosti svých zaměstnanců. Alternativně mohou využívat datovou schránku nebo speciální programové vybavení, které umožňuje automatickou komunikaci s systémem ČSSZ.

V roce 2023 systém eNeschopenky zahrnuje také možnost elektronického podání žádosti o nemocenské dávky. Pacienti mohou sledovat stav své pracovní neschopnosti a výplatu dávek prostřednictvím ePortálu ČSSZ, kde mají k dispozici přehledné informace o průběhu své pracovní neschopnosti. Důležitou součástí systému je také zabezpečení osobních údajů, které je realizováno pomocí moderních šifrovacích metod a přísného řízení přístupu k datům.

Systém eNeschopenky také umožňuje lékařům efektivněji spravovat dokumentaci pacientů a sledovat historii jejich pracovních neschopností. Lékaři mohou snadno prodlužovat pracovní neschopnost, upravovat diagnózy nebo měnit režim vycházek, přičemž všechny tyto změny jsou okamžitě dostupné v systému. V případě potřeby může lékař také elektronicky komunikovat s ČSSZ ohledně případných nejasností nebo dodatečných informací.

Pro rok 2023 byla také rozšířena funkcionalita systému o možnost elektronického podání žádosti o ošetřovné, což dále snižuje administrativní zátěž jak pro pacienty, tak pro zdravotnická zařízení. Systém je průběžně aktualizován a vylepšován na základě zpětné vazby od uživatelů, což zajišťuje jeho maximální efektivitu a uživatelskou přívětivost.

Nemoc není výmluva, ale přirozená součást života. V roce 2023 máme nárok na nemocenskou od prvního dne a je důležité tento benefit využívat zodpovědně, abychom chránili své zdraví i zdraví ostatních.

Radmila Procházková

Pracovní neschopnost a výpověď

V případě pracovní neschopnosti v roce 2023 je důležité znát svá práva a povinnosti, zejména pokud se jedná o situaci spojenou s výpovědí. Zaměstnavatel nemůže dát zaměstnanci výpověď v době, kdy je uznán dočasně práce neschopným, pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla jako bezprostřední následek opilosti či zneužití návykových látek. Toto období se označuje jako ochranná doba a chrání zaměstnance před ukončením pracovního poměru.

Existují však výjimky, kdy může zaměstnavatel dát výpověď i během pracovní neschopnosti. Jedná se například o případy rušení zaměstnavatele nebo jeho části, přemístění zaměstnavatele nebo jeho části, nebo při výpovědi z důvodu zvlášť hrubého porušení povinností. V těchto případech ochranná doba neplatí a výpověď může být udělena i během nemoci.

Pokud zaměstnanec obdrží výpověď před začátkem pracovní neschopnosti, výpovědní doba běží normálně i během nemoci. Výpovědní doba se neprodlužuje o dobu trvání pracovní neschopnosti. To znamená, že pracovní poměr může skončit i v době, kdy je zaměstnanec nemocný. V takovém případě má zaměstnanec nárok na nemocenské dávky i po skončení pracovního poměru, dokud trvá pracovní neschopnost.

V roce 2023 platí, že zaměstnanec v pracovní neschopnosti má nárok na náhradu mzdy od zaměstnavatele během prvních 14 kalendářních dnů nemoci. Od 15. dne pracovní neschopnosti přebírá výplatu nemocenských dávek Česká správa sociálního zabezpečení. Tyto dávky jsou vypláceny i po případném skončení pracovního poměru, pokud pracovní neschopnost trvá.

Zaměstnanec má během pracovní neschopnosti povinnost dodržovat léčebný režim a umožnit kontrolu jeho dodržování. Porušení těchto povinností může být důvodem pro krácení nebo odnětí nemocenských dávek, a v závažných případech může vést i k výpovědi pro zvlášť hrubé porušení povinností vyplývajících z právních předpisů.

Je důležité si uvědomit, že pokud zaměstnanec dostane výpověď během ochranné doby, je taková výpověď neplatná. Zaměstnanec se však musí neplatnosti výpovědi dovolat u soudu, a to nejpozději do 2 měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Pokud tak neučiní, platnost výpovědi nelze později zpochybnit.

V případě dlouhodobé pracovní neschopnosti může zaměstnavatel přistoupit k organizačním změnám a pracovní místo zaměstnance zrušit. I v takovém případě však musí respektovat ochrannou dobu a s výpovědí počkat na ukončení pracovní neschopnosti, pokud se nejedná o výše zmíněné výjimky.

Maximální doba trvání pracovní neschopnosti

Délka pracovní neschopnosti není v České republice striktně omezena konkrétním časovým limitem, ale existují určité zákonné rámce a pravidla, která je třeba dodržovat. Maximální doba trvání pracovní neschopnosti se odvíjí především od zdravotního stavu pacienta a posouzení ošetřujícího lékaře. V roce 2023 může pracovní neschopnost trvat tak dlouho, dokud trvají zdravotní důvody, které brání zaměstnanci vykonávat jeho práci.

Lékař pravidelně posuzuje zdravotní stav pacienta a rozhoduje o dalším trvání pracovní neschopnosti. Pokud pracovní neschopnost trvá déle než 180 dní, je nutné, aby ošetřující lékař požádal o posouzení zdravotního stavu pacienta posudkového lékaře České správy sociálního zabezpečení. Ten následně rozhodne, zda jsou důvody pro další trvání pracovní neschopnosti oprávněné.

V případě dlouhodobé pracovní neschopnosti může posudkový lékař doporučit invalidní důchod, pokud zdravotní stav pacienta neumožňuje návrat do pracovního procesu. Zaměstnavatel má právo ukončit pracovní poměr se zaměstnancem, který je v pracovní neschopnosti déle než 365 dní v posledních 12 měsících. Toto ustanovení je zakotveno v zákoníku práce a představuje významnou právní ochranu jak pro zaměstnavatele, tak pro zaměstnance.

Během prvních 14 kalendářních dnů pracovní neschopnosti vyplácí náhradu mzdy zaměstnavatel. Od 15. dne pracovní neschopnosti přebírá vyplácení nemocenských dávek Česká správa sociálního zabezpečení. Výše nemocenských dávek se vypočítává z denního vyměřovacího základu a může být vyplácena po celou dobu trvání pracovní neschopnosti, pokud jsou splněny zákonné podmínky.

Je důležité zmínit, že v roce 2023 platí také specifická pravidla pro případy, kdy pracovní neschopnost souvisí s onemocněním covid-19. V těchto případech může být doba pracovní neschopnosti prodloužena i nad běžný rámec, zejména pokud se u pacienta projeví dlouhodobé následky onemocnění, takzvaný post-covidový syndrom.

Zaměstnanec má během pracovní neschopnosti povinnost dodržovat léčebný režim stanovený lékařem a zdržovat se v místě pobytu, které uvedl na neschopence. Porušení těchto pravidel může vést ke krácení nebo odnětí nemocenských dávek. Zaměstnavatel má právo kontrolovat dodržování léčebného režimu v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti, následně tuto kontrolu provádí ČSSZ.

V případě, že se zdravotní stav pacienta nezlepšuje ani po dlouhodobé pracovní neschopnosti, může ošetřující lékař ve spolupráci s posudkovým lékařem ČSSZ rozhodnout o ukončení pracovní neschopnosti a doporučit pacientovi podání žádosti o invalidní důchod. Tento proces musí být řádně zdokumentován a podložen lékařskými zprávami a vyšetřeními.

Souběh pracovní neschopnosti s dovolenou

V případě souběhu pracovní neschopnosti a dovolené platí v roce 2023 jasná pravidla, která je třeba dodržovat. Pokud zaměstnanec onemocní během čerpání dovolené, dochází k přerušení dovolené a nastupuje pracovní neschopnost. Toto pravidlo je zakotveno v zákoníku práce a chrání práva zaměstnanců na odpočinek. Nevyčerpanou část dovolené si zaměstnanec může vybrat později po skončení pracovní neschopnosti, přičemž termín musí být stanoven po dohodě se zaměstnavatelem.

Je důležité si uvědomit, že pracovní neschopnost má vždy přednost před dovolenou. Zaměstnavatel nemůže nutit zaměstnance čerpat dovolenou v době, kdy je v pracovní neschopnosti. Pokud by k takové situaci došlo, jednalo by se o porušení zákoníku práce. V praxi to znamená, že pokud zaměstnanec onemocní například třetí den dovolené, první dva dny se počítají jako dovolená a od třetího dne nastupuje pracovní neschopnost.

Zaměstnanec má povinnost neprodleně informovat zaměstnavatele o vzniku pracovní neschopnosti během dovolené. Musí doložit potvrzení od lékaře, které jasně stanoví datum počátku pracovní neschopnosti. Toto je klíčové pro správné vyúčtování náhrady mzdy a následně nemocenských dávek. V prvních 14 kalendářních dnech pracovní neschopnosti poskytuje náhradu mzdy zaměstnavatel, od 15. dne vyplácí nemocenské dávky příslušná správa sociálního zabezpečení.

Specifická situace nastává, pokud zaměstnanec plánuje dovolenou a již předem ví o plánovaném lékařském zákroku nebo hospitalizaci. V takovém případě není vhodné dovolenou na toto období plánovat, protože by došlo k jejímu přerušení. Dovolená má sloužit k odpočinku a regeneraci, nikoliv k léčení. Zaměstnavatel může v takové situaci odmítnout schválení dovolené na období, kdy je plánován lékařský zákrok.

Pro rok 2023 platí také pravidlo, že zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec čerpá rodičovskou dovolenou. Toto pravidlo se analogicky vztahuje i na pracovní neschopnost. Pokud by zaměstnavatel přesto určil dovolenou na období pracovní neschopnosti, jednalo by se o neplatné určení dovolené.

V případě dlouhodobé pracovní neschopnosti je třeba pamatovat na to, že nevyčerpaná dovolená se převádí do následujícího kalendářního roku. Zaměstnavatel je povinen určit čerpání převedené dovolené tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku, pokud tomu nebrání překážky v práci na straně zaměstnance, jako je například pokračující pracovní neschopnost.